Blíží se den 5.12., tedy čas, kdy bude chodit Mikuláš, čert a anděl, kteří přinesou dobroty, uhlí či brambory, nebo jak se často používá: „odnesou si zlobivé děti do pekla.“ Proč děti nestrašit? A jak zachovat tuto tradici, aby se na Mikuláše těšily i příští rok?
Vzděláváme pedagogy a pečující osoby.
Podívejte se na akce, které pořádáme.
Mikuláš v hlavní roli
Existuje spousta studií, ze kterých víme, že stres z čerta může způsobit vadu řeči, koktání nebo problémy se spánkem (např. Klinika Logo). V těžších situacích se může tento stres rozvinout v posttraumatickou stresovou poruchu. Český psychoterapeut Aleš Aujezský přirovnává setkání s čertem pro dítě ke stresující záležitosti jako je třeba přepadení na ulici pro dospělého.
Děti během 9.-10. roku tuto tradici většinou „prokouknou“ a strach z nich již opadává. Naopak u dětí v předškolním věku může návštěva této trojice být velmi stresující.
Důležité je, aby v hlavní roli byl Mikuláš, nikoliv čert. Mikuláš se zaměří spíše na pochvaly a ocenění, a poté může i něco malého vytknout, avšak bez jakéhokoliv strašení a výhružek únosu do pekla.
Často se uvádí, že je vhodné, aby návštěva Mikuláše proběhla mimo domov, ideálně tedy například ve školce, aby nenarušila u dítěte pocit bezpečí, které by doma mělo mít.
Mikuláš, čert a anděl ve školce – prakticky
Jak může u vás návštěva Mikuláše vypadat? Inspirujte se.
1. V ranním kruhu si řekneme plán dne, vysvětlíme si tradici těchto tří postav a povídáme si, za co by nás tento školní rok mohl Mikuláš pochválit.
2. Poté si zatancujeme na tematickou písničku. Mezi nejoblíbenější patří:
- Míša Růžičková – Čertoviny
- Míša Růžičková – Bu bu bu
- Míša Růžičková – Popletení čertíci
3. Vyrobíme si malé andílky, věnce a další ozdoby, kterými vyzdobíme třídu.
Předem připravíme text, který Mikuláš čte dětem, ve kterém je každé dítě za něco pochváleno. Občas je tam i nějaké lehké pokárání, ale převažují pochvaly. U lehčích pokárání vždy spolupracuje paní učitelka s Mikulášem a zkusíme dítě navést na nějaké řešení, vždy ale tak, aby si na něj přišlo samo. („Adámku, tak jak to uděláš s tím kopáním do hraček?“)
4. Do třídy k nám vstupuje Mikuláš s andělem, a chvilku po nich smutný čert (spíše čertík – opravdu menší postavy oproti Mikulášovi). Děti jsou překvapené, že nestraší ani nemá pytel, ale ptají se ho, co se mu stalo, načež jim odpovídá, že se ztratil tatínkovi Luciferovi. Společně ho zkoušíme rozveselit nějakou vánoční písničkou a pohladíme ho po kožešině. Poté již zůstává v pozadí.
5. Následuje Mikulášovo povídání o dětech. Dítě přistoupí k Mikulášovi, řekne básničku nebo zazpívá písničku a dostane od něj dárečky. Menší děti mohou chodit po dvojicích, nebo některé chodí s paní učitelkou za ruku.
6. Chvilku si s touto trojicí povídáme a vyfotíme se s nimi na památku.
7. Nakonec této trojici poděkujeme za návštěvu a popřejeme čertíkovi, aby našel cestu domů. Někdy mu děti nakreslí mapu, jak se dostat z naší školky.
Tento princip bez klasického strašení funguje již několik let, děti chtějí, aby je Mikuláš pochválil i příští rok a mají radost, že mohly rozveselit a pomoci smutnému čertíkovi.
Tipy pro rodiče: setkání dítěte s Mikulášem, čertem a andělem
- Rodičům je možné doporučit Mikulášské akce pro menší děti, na kterých není přítomen čert, nebo je pouze v pozadí. Důležité je, pokud je na takové akci čert přítomen, aby mluvil opravdu jen chvíli a poté ho nahradili Mikuláš s andělem.
- Pokud rodiče trvají na návštěvě čerta u nich doma, je vhodné, aby stáli na straně dítěte a naopak ještě nepobízeli čerta větami typu: „No jo, jen si pojďte pro toho našeho zlobivce.“
- Také je dobré si předem popovídat, kdo dnes večer přijde a jak to zhruba bude vypadat. A nenechat to až na zabušení na dveře.
Doufáme, že byl pro vás článek přínosný a letošní návštěva čerta proběhne bez slziček.
