Dětské skupiny v ČR versus v dalších evropských zemích. V čem zaostáváme a jaké jsou nejnovější trendy?
Kvalitní předškolní vzdělávání je v České republice stále v plenkách. Zajímavá data o dětských skupinách a podpoře návratu rodičů malých dětí do zaměstnání obsahují průzkumy a analýzy RILSA, UNICEF, Mumdoo a dalších. My jsme je pro vás prošli a přinášíme shrnutí.
Téměř 90 % českých ž
en s dětmi si přeje flexibilní úvazek. 54 % žen se po rodičovské nevrací do svého původního zaměstnání ze strachu, že už pro něj nejsou relevantní. 74 % žen na mateřské by si přálo mít přehled o aktuálním dění ve firmě, kde pracovaly. Splnit tato přání a vyvrátit obavy jim pomáhají právě dětské skupiny, které hrají významnou roli ve skloubení pracovního a rodinného života.
„Za 9 let fungování si dětské skupiny získaly pevné místo v systému předškolní péče. Jsou zárukou profesionálního zázemí pro děti již od jednoho roku a v některých případech až do jejich nástupu na základní školu. I proto je potřeba je podporovat a vytvářet podmínky pro jejich vznik a profesionální fungování,“ myslí si Daniela Celerýnová, zakladatelka platformy Vše pro dětské skupiny a Asociace provozovatelů dětských skupin, a dodává: „Aktivně podporujeme kvalitu předškolního vzdělávání, protože to, jak se cítí naše děti v tomto křehkém období, je klíčové pro jejich další vývoj.“
Jak tedy vypadá předškolní vzdělávání v ČR a v ostatních zemích EU?
Dle výzkumu realizovaného RILSA a finančně podpořeného UNICEF pro potřeby MPSV bylo zmapováno fungování dětských skupin a služeb mateřských a rodinných center. V zemích Evropské unie je v porovnání s Českou republikou běžnější nástup do zařízení nerodinné péče v mladším věku. Důvodem je nejen nastavení rodinné politiky a potřeba či přání vrátit se na trh práce, ale rodinami jsou reflektovány i výhody této péče pro děti.
Pouze 5 % českých dětí mladších tří let nastupuje do předškolních zařízení. To je nejméně ze všech zemí EU. Jen pro srovnání dle statistiky Eurostatu je nejvyšší docházka dětí mladších tří let do zařízení péče o děti v zemích západní a severní Evropy. Např. v Nizozemí se to týká tří čtvrtin dětí (74 %), ve Švédsku a ve Francii více než poloviny dětí (56 %). V tomto ohledu máme v České republice hodně co dohánět. Právě zakládání dětských skupin nás může ve statistice postupně posouvat směrem nahoru.
Česká republika má nejdelší rodičovskou dovolenou, ale zároveň každá druhá matka v ČR si přeje spojit práci a péči o dítě.
Z letošního průzkumu Mumdoo a společnosti Deloitte vyplynulo, že 76 % žen na rodičovské dovolené má zájem o zkrácené úvazky a pouhé 3 % z nich chtějí být s dětmi doma po dobu 3 nebo 4 let. Na trhu práce však podmínky pro tyto ženy chybí.
Bezmála 80 % českých rodičů připouští ochotu vrátit se dříve do práce z rodičovské dovolené v případě, že by jejich zaměstnavatel zaručil péči o dítě v rámci firemní školky nebo dětské skupiny. Firemní školky a příspěvky na školkovné jako nejžádanější benefity pro zaměstnance. Tady je opravdu velký prostor pro vytváření firemních dětských skupin nebo běžných dětských skupin, které jsou v komplexech administrativních budov.
Platforma Vše pro dětské skupiny jednu takovou vybudovala. Jedná se o dětskou skupinu Korálky, která se nachází v administrativním centru Coral Office Park v pražských Butovicích. Impuls pro založení dětské skupiny vzešel od jedné z firem, která měla v COP své sídlo. Dnes skupina funguje pro 36 dětí ve věku 1-3 roky. Do skupiny mohou přihlásit své děti zaměstnanci COP, ale i rodiče z okolí.
Posiluje poptávka po dětských skupinách v regionech a obcích
Dle výzkumu RILSA ale poptávka po dětských skupinách v krajích roste, což je vidět i na zastupitelnosti dětských skupin ve všech čtrnácti krajích. Navíc se ukazuje také jejich významný přínos, kdy mohou tato zařízení rovněž snižovat odliv mladých rodin z malých obcí do větších měst.
„Přínos vlastních dětských skupin je pro místní komunitu nezpochybnitelný. Podpoří stěhování mladých rodin do menších měst, tmelí všechny jejich obyvatele a obecně zkvalitňuje místní život. Skvěle v tomto smyslu funguje také propojování dětských skupin se starousedlíky nebo domovy seniorů“, říká Jan Papajanovský, starosta obce Česká Kamenice na Děčínsku, která aktuálně vlastní obecní dětskou skupinu zakládá.
MPSV vyčlenilo přes 3 miliardy korun na podporu dětských skupin a další související aktivity. O tom si můžete více přečíst v našem článku Jak vybudovat dětskou skupinu v obci, který na blogu již vyšel.
To vše jsou skvělé příležitosti pro zakládání nových dětských skupin. Nezbývá než doufat, že i díky tomu budeme postupně dohánět další evropské státy.
K tématu jsme také vydali tiskovou zprávu.
Zdroj: Data pochází z rozsáhlého výzkumu realizovaného RILSA a finančně podpořeného UNICEF pro potřeby MPSV, kdy bylo zmapováno fungování dětských skupin a služeb mateřských a rodinných center.
