Prožitkové učení v dětské skupině či školce – aktivity, výhody a jak na to?

V dnešním článku se zamyslíme nad prožitkovým učením. Podíváme se na výhody tohoto způsobu poznávání, na roli učitele v procesu prožitkového učení či na praktické podněty, jak prožitkové učení realizovat.

Vzděláváme pedagogy a pečující osoby.
Podívejte se na 
akce, které pořádáme a načerpejte inspiraci.

Výhody prožitkového učení

Prožitkové učení je velmi efektivní způsob poznávání. Umožňuje dětem získávat informace na základě vlastní zkušenosti a konkrétního prožitku. Pojem učení zde chápeme v širším smyslu. U prožitkového učení se děti učí nejen znalostem, ale také dovednostem.

Prožitkové učení je založeno na důvěře a respektu k dítěti. Vede děti k samostatnosti v myšlení i praktickém životě, zvyšuje jejich sebedůvěru, učí je vidět příčiny, důsledky a také souvislosti. Často vychází z konkrétních zájmů dětí. Přirozeně propojuje teorii a praxi. 

Děti nejsou pouze pasivními příjemci informací, ale odpovědi na své otázky samy hledají a nacházejí v experimentování a prožívání různých situací. 

Role dospělého v procesu prožitkového učení

Pedagog, rodič či jiný dospělý má v průběhu prožitkového učení dvě hlavní role: pozorovatel a průvodce.

Když děti se zájmem pozorujeme, můžeme se lépe vžít do jejich způsobu vidění světa. Díky tomu je také můžeme efektivněji provázet na cestě za poznáním. 

Prožitkové učení předpokládá ze strany dospělého:

  • respekt a důvěru k dítěti
  • upřímný zájem o dítě
  • ochotu učit se od dětí / s dětmi
  • otevřenost pro nápady dětí
  • proaktivní jednání
  • kreativitu a spontánnost

Metody prožitkového učení

Nejčastějšími metodami prožitkového učení jsou:

  • pobyt venku
  • exkurze na různá pracoviště
  • námětové hry
  • experimenty
  • praktické činnosti
  • aktivity k rozvoji polytechnických dovedností

Tipy, jak podněcovat prožitkové učení

Vedeme děti k samostatnosti v sebeobsluze

Důležitou součástí prožitkového učení je umožnit dětem podílet se na přípravě a servírování jídla (mazání pečiva, nalévání pití,…). Starší děti mohou pomáhat mladším při oblékání a dalších praktických činnostech.

Jsme často venku

Příroda je ideálním prostředím, kde se mohou děti učit prožitkem. Pro děti je přirozené všímat si věcí okolo sebe. Rády sbírají přírodní materiál a experimentují s ním. Rády překonávají různé překážky a rozvíjejí tak hrubou motoriku. Při pobytu na čerstvém vzduchu navíc mozek pracuje lépe než v uzavřené místnosti.

Vycházíme ze zájmu dětí

Všímáme si, jaká témata děti zajímají a tomu přizpůsobíme konkrétní aktivity.

Příklady:

Děti zajímá tematika povolání – domluvíme návštěvu nějaké instituce (hasičská stanice, policejní stanice, pošta, banka…).

Děti zajímají lesní zvířata – vypravíme se do lesa a hledáme jejich stopy, zbytky trusu a ohlodané potravy.

Prožíváme celý proces dané činnosti

Základním principem prožitkového učení je umožnit dětem prožít celý proces dané činnosti. Od plánování dané aktivity, přes přípravu pomůcek až po jejich úklid po skončení aktivity.

Přiklady:

Když chceme tvořit, nejdříve s dětmi naplánujeme, jaké pomůcky budou potřebovat a společně je nachystáme. Po tvoření zase děti vedeme k tomu, aby si uklidily své pracovní místo a vrátili pomůcky tam, kam patří.

Ideální činností, při které děti mohou zažít celý proces od začátku až do konce, je pečení a vaření. Dětem, které ještě neumí číst, můžeme připravit obrázkový recept.

Další vhodnou činností je pěstování. Nemusí to být ani pěstování na záhonku, ale třeba jen v květináči. Děti mohou zasít semínko čočky, hrachu či fazole. Dále pozorují, jak rostlinka klíčí, roste, kvete a přináší plody.

Speciální forma prožitkového učení

Badatelský způsob výuky

Badatelský způsob výuky je termín, který se v poslední době dostává do popředí v souvislosti s učením. Je to jeden ze způsobů výuky, který bychom mohli zařadit právě pod prožitkové učení. Týká se hlavně přírodních věd, ale dá se aplikovat i na společenskovědní obory. Více se o tomto způsobu výuky dočtete na internetu, stačí zadat do vyhledávače.

Je prožitkové učení přirozené všem dětem?

Děti nejsou stejné. Liší se vrozenými potřebami i způsoby, jakými jejich mozek přijímá informace. Díky tomu budou metody prožitkového učení pro některé děti lákavější, jiné ale dají přednost odlišným formám výuky. Úkolem pedagoga je respektovat přirozené rozdíly mezi dětmi a střídat různé metody tak, aby si každé dítě ve výuce našlo pro sebe nejpřínosnější způsob výuky.

Více o rozdílech mezi dětmi najdete na webu Teorie typů a také v knihách psycholožky Šárky Mikové

Zajímají vás podobné články? Přečtěte si další na téma Spontánní hra.

Článek zpracovala:
Lucie Cmarová
pedagog a maminka dvou dětí

V rámci placené sekce Dětská skupina bez starostí najdete další články a materiály,
které usnadní provoz vašeho zařízení.