Je syndrom vyhoření prostý strašák, o kterém se v poslední době pouze víc mluví? Nebo se jedná o problematiku mnohem hlubší a komplexnější?
Dokonce i mezi odborníky panuje nejednotnost názorů týkajících se závažnosti a důsledků tohoto syndromu. Někteří z nich tvrdí, že pokud člověka práce baví, nemůže vyhořet. Nemůžeme ale dávat rovnítko mezi „syndrom vyhoření“ a „práce mě nebaví“. Stejně tak se syndrom vyhoření nerovná únava, ze které můžeme snadno zregenerovat.
Co to tedy je ten syndrom vyhoření?
Obecně by se dalo říct, že se jedná o stav psychického a fyzického vyčerpání pramenícího z působení dlouhodobého stresu na člověka. Přesto, že nás práce baví, stresu se v dnešní době vyhnout nelze. Je však možné předcházet jeho negativním dopadům.
Jak se syndrom vyhoření projevuje?
Symptomů může být mnoho a pro syndrom vyhoření je typická kombinace více faktorů.
Jsou základní tři aspekty:
- Naprosté vyčerpání
- Depersonalizace*
- Snížení výkonnosti
*Depersonalizace – odosobnění – to je, když se člověk cítí oddělen od svého prožívání a své tělo a osobu vnímá jako cizí.
Jaké jsou tedy příznaky syndromu vyhoření?
Vyčerpanost, pocit, že je člověk v koncích, pocit vlastní neschopnosti, člověk je pesimistický, cítí beznaděj, má zažívací potíže, dušnost, vysoký krevní tlak, bolesti svalů a hlavy, poruchy spánku, je neschopný soustředit se a udržet pozornost, je vznětlivý, negativistický až hostilní. Častý je také pocit, že člověk funguje na „autopilota“. V závažných případech přicházejí úzkosti až deprese. V takovém případě je léčba náročnější a zahrnuje typicky i farmakoterapii.
Syndrom vyhoření negativně ovlivňuje více oblastí než jen rovinu pracovní. Může ovlivňovat partnerské a přátelské vztahy. Může zasahovat do oblasti koníčků, kdy člověk nemá energii se jim věnovat. Současně často ovlivňuje vnitřní procesy, kdy člověk pochybuje sám o sobě, o svých schopnostech a přechází k negativní postoji o sobě samém.
Jaké jsou tedy příčiny syndromu vyhoření, je to „jen ten stres“?
Základním prvkem je dlouhodobý stres, ale jsou zde další příčiny jako je nedostatek uznání od zaměstnavatele, klientů nebo kolegů, špatné finanční ohodnocení, nemožnost ovlivňovat svou práci, za kterou mám odpovědnosti, špatné pracovní podmínky, nedostatečná zpětná vazba, dlouhodobé přetěžování, častá změna cílů nebo zadání úkolů od vedení, případně nevyzpytatelný šéf (např. častá změna nálad), špatná životospráva, žádný pohyb, nedostatek spánku, vlastní postoj k sobě samému (např. přílišné očekávání od sebe samého), perfekcionismus apod.
Může to být i ztráta smyslu z práce. Snažím se pracovat na něčem, co je pro mě důležité, ale neustále narážím na procesní až byrokratické překážky, které nelze obejít. Zaměstnavatel mi neumožňuje vykonávat práci, která mi dává smysl a místo toho mě zahlcuje neproduktivní repetitivní prací. Nebo pracuji s dětmi a do toho musím být v interakci i s rodiči, kteří mají nesplnitelná očekávání. Díky tomu dochází ke konfliktům, které nemají řešení a já postupně rezignuji.
Jaká je základní prevence syndromu vyhoření?
Jedním z klíčových kamenů prevence syndromu vyhoření je, aby lidé neměli jako středobod svého života jen práci. Důležité je věnovat se i jiným oblastem – rodině, vztahům, přátelům, koníčkům a dalším.
Neméně důležitým aspektem je schopnost nastavit si vlastní hranice. Opět to platí jak pro pracovní, tak osobní život. Asertivita se dá rozvíjet, je to součást komunikačních dovedností. a ruku v ruce s tím jde schopnost naučit se bránit manipulaci. K tomu obecně pomáhá pracovat s vlastní emoční inteligencí. Dobrá zpráva je, že EQ se dá velmi dobře rozvíjet.
Autorem textu: Mgr. Jan Piskač, www.motiocentrum.cz
• Zajímá vás, jaké jsou hlavní příčiny vzniku syndromu vyhoření?
• Rádi byste předešli syndromu vyhoření ve svém pracovním i osobním životě?
• Víte, jaké jsou klíčové nástroje pro budování mentální odolnosti?
Přihlaste se na náš listopadový webinář Duševní hygiena pro učitele aneb jak předejít syndromu vyhoření, který je zaměřený na psychohygienu pedagogů a pečujících osob v dětských skupinách, která by měla být nedílnou součástí každého profesního rozvoje. Učitelé jsou pracovití, obětaví, mají velkou zodpovědnost, často pracují i ve volném čase a problémy ze zaměstnání si nosí domů. Je proto důležité, aby se pečlivě starali o svou psychickou stránku a předcházeli tak syndromu vyhoření. Díky pravidelné psychohygieně se naučíte snadněji zvládat složité životní situace a tím se udržíte v rovnováze.
Webinářem vás provede Mgr. Jan Piskač
Honza vystudoval vzdělávání dospělých a personální management na Univerzitě Palackého v Olomouci a Sociální práci se zaměřením na komunikaci a aplikovanou psychoterapii na Pražské vysoké škole psychosociálních studií. Do oblasti vzdělávání dospělých vstoupil v roce 2005. Nejprve působil ve společnosti Top vision, kde zastával různé pozice (konzultant zákaznického centra, manažer zákaznického centra a vedoucí office týmu, key account manager). Od roku 2012 byl součástí top managementu společnosti Controller Institut, kde působil na pozici obchodního ředitele se zodpovědností za vedení, přípravu a realizaci firemních rozvojových programů. V současné době je jednatelem vzdělávací a poradenské společnosti 4B Consulting. Kromě vzdělávání dospělých a byznysu se také věnuje oblasti psychoterapeutického poradenství. Má za sebou výcvik terapie zaměřené na emoce a dokončuje výcvik v kognitivně behaviorální terapie.
