Podařilo se vám vybudovat krásné prostředí pro děti v interiéru. A co dál? Postup je vždy stejný. Jakmile to podmínky umožní, tak myslíme zpravidla na zahrádku – hřiště – venkovní prostor bezpečný pro hru či výuku dětí. Dětská skupina, jesle či školka bez vlastní zahrady fungovat určitě může, pokud má v docházkové vzdálenosti dětské hřiště či park pro veřejné užití. Ale pokud máte možnost využít jakýkoliv venkovní prostor jen pro vás, neváhejte ani vteřinu.
Co vás čeká při proměně zahrady pro děti?
Po několika letech praxe s provozem dětských skupin bych se ráda podělila o svoje zkušenosti z oblasti budování našich přírodních zahrad pro děti. A přiznávám, vždy to byla cesta těžká, náročná, co mi vzala kus života, hromadu sil, ale vždy se nám všem vyplatila – a nakonec to všechno šlo „úplně samo“. Jen se nebát a poradit si! A zvládne to i ten, kdo nerozumí kytičkám. Není třeba být dendrolog či arborista nebo specialista na zahradní prvky. Stačí vám vaše představivost, vytrvalost a odhodlání. Pokud se pro svůj nápad nadchnete a najdete pár stejně nadšených jedinců ze svého pracovního týmu či okolí – polovina úkolu je zdárně za vámi.
Rekonstrukce zahrady bývá zpravidla dlouhodobým procesem, který vyžaduje jasný záměr a podporu z mnoha stran. Níže jsem celý proces shrnula do 8 základních kroků od první myšlenky po udržitelnost a legislativní podmínky.
1. Zhodnocení aktuálního stavu a potřeba změn
Zamyslete se nad prostředím, které děti skutečně rozvíjí a nabízí jim podněty pro hru. Protože jedině takové prostředí podporuje rozvoj jejich schopností a dovedností.
Odpovězte si na otázky:
- Aktuální stav vám tuto myšlenku splňuje?
- Něco vám tu nehraje?
- Děti se tu nudí?
- Záhony nevypadají jako záhony?
- Přemíra plastových herních prvků vás děsí?
- Chybí jednotlivé zákoutí zahrady, která mají smysl?
- Mají děti možnost se schovat, ale zároveň být pod vaším dohledem?
- Chodí pečující osoby s dětmi ven rády?
- Touží děti jít ze třídy ven na zahradu?
Odpovědi na tyto otázky vám rozhodně pomohou a budou vás napadat další. Komu není cizí vytváření analýzy, sepíše si na papír silné a slabé stránky aktuální zahrady. Můžete se vrhnout přímo na klasickou SWOT analýzu, kterou lze uplatnit na mnoho začínajících projektů.
Nebojte se zeptat i dětí, využijte čas strávený venku a pozorujte, co je baví a co je naopak nevyužívané či úplně chybí. Nechte děti pátrat o stromech, keřích i rostlinách – aby je poznaly, aby věděly, jak jsou staré, kdo je vysadil. Zahradu tak lze poznat opět z jiné stránky a vytvářet si k ní vztah. Na tom můžete stavět svoje nové nápady.
Stejně tak lze s dětmi využít pocitové mapy – kdy pocity dostanou jednotlivé barvy, které děti rozmístí s vámi do jednotlivých částí zahrady (lístečky červené – bojím se a nelíbí se mi tu versus lístečky zelené – tady se mi líbí, tak je to fajn). Získáte ideální podklad pro vytvoření budoucích herních, relaxačních, pracovních i okrasných zón.
Aby nově vzniklé venkovní prostory fungovaly tak, jak mají – je třeba mít od začátku definovány potřeby „uživatelů“. Krása a funkčnost zahrad neznamená vzorový anglický trávník, ale dostatečné množství žádoucích podnětů pro rozvoj dětí.
2. Najděte svůj tým
Právě se dostáváte do fáze obrovského nadšení, protože jste zjistili, že aktuální stav vám nevyhovuje a rozhodli jste se to změnit. Základem úspěchu je najít ve své blízkosti osoby, které budou nadšené jako vy či nadšení budou sdílet. Pojďte o tom mluvit. Využijte společných porad, rozhovoru s vedoucí osobou a sdělte jim to, co jste zjistili.
Sestavte tým, který bude mít stejný cíl. Je velice individuální, na koho ve svém okruhu lidí narazíte. Oslovte v první řadě své kolegy a nadřízené, mohou mezi nimi být i skrytí umělci či nadšenci do věcí, které s projektem bezprostředně souvisí. Stejně tak se svým nápadem oslovte rodiče dětí – nikdy nevíte, zda se mezi rodiči nepohybuje zahradní architekt, truhlář, zahradník, úředník z vaší obce, pracovník nadace či někdo s jiným užitečným povoláním.
Váš tým musí znát potenciál vašeho nápadu na změny, popište jim budoucí využití z vašeho úhlu pohledu a naslouchejte i jim. Díky tomu rozšíříte opět svoji představu o změně.
Je důležité upozornit i na to, že se setkáte s lidmi, kteří změně fandit nebudou. Nenechte se odradit. Vše je nastaveno v naší mysli, časem se i tito lidé s nápadem ztotožní a přizpůsobí se novým věcem. Ale každý z nás je jedinečný a má právo na svůj názor, který respektujme.
3. Definujte budoucí využití
Budoucí využití volně navazuje na předchozí dva kroky. V prvním kroku získáte přehled o tom, co funguje na stávající zahradě a co ne. Dostanete zpětnou vazbu od dětí, a hlavně od budoucích členů vašeho týmu. Každá osobnost může přinést nové zajímavé nápady. Nebraňte se jim, naslouchejte a společně vytvářejte koncept, tak aby splňoval představy všech o budoucím využití.
Nezapomínejte už v této fázi myslet na údržbu a udržitelnost! Tato myšlenka by vás měla provázet po celý projekt. Vytvoření zahrady, kterou nebude reálné udržovat, nemá smysl.
Je dobré pojmout venkovní prostor i jako učebnu – můžete venku dělat v podstatě vše, co děláte uvnitř, pokud budoucí prostředí bude pro to připraveno. Svačina či piknik v trávě s dětmi je vždy skvělý nápad (a pokud si to ovoce či zeleninu ke svačině děti mohou samy sklidit, tak jsme tam, kde jsme chtěli být). Pohybové aktivity, výtvarná i pracovní výchova, když je venku, přináší všem obohacení oproti tomu, na co jsme byli zvyklí. Přímo spjatá se zahrádkou je vždy enviromentální výchova. Při vytváření okrasných prvků nebo trvalkových záhonů jsme blízko k estetické výchově. Každý aspekt výchovy předškolního dítěte lze z interiéru přenést ven.
Zahrada ale nemusí sloužit jen vám. Můžete navázat spolupráci s okolními subjekty – jiná školka či dětská skupina, dům pro seniory, dětské domovy. Možná už s někým spolupracujete na jiných projektech. Zapojte je také! Berte v úvahu společné akce, které zde můžete pořádat společně a při definici budoucího využití neopomeňte.
Stejně tak se zahrada (ať už v době covidové nebo mimo ni) může stát centrem setkávání více generací – děti, rodiče, prarodiče – zorganizovat společné setkání ve venkovním prostoru je velice příjemnou záležitostí, kterou ocení všechny zúčastněné strany. Myslete proto i na to v tomto případě, aby byl prostor i pro dospěláky. Samozřejmě pokud to velikost zahrady umožní. Každý budete vycházet z vašich dispozičních možností. Setkala jsem se za dobu své praxe s rozlehlou rovnou zahradou ve stínu starých stromů, s přilehlým vydlážděným dvorkem místo zahrady, upravenou zahradou rodinného domu na zahradu pro děti i velice členitou zahradou v komplikovaném terénu. Ale všechny tyto skutečnosti je třeba vždy v prvotní analýze vyhodnotit a najít si v nich benefity, a eliminovat zároveň případná nebezpečí.
Na zahradě zkuste strávit dostatečný čas pro vypozorování polohy slunce a stínu, aktuální vegetace i případně pohybu zvířat (ptáci, ježci a podobně). Vše se vám pro zhodnocení stavu bude hodit.
Váš návrh projektu bude takto všestranně připraven. Pokud budete mít vše slovně popsáno, k tomu přiložíte lehký náčrt tužkou (ale vřele doporučuji pastelky a kreslit a kreslit) třeba jen pohledu z vrchu, jste připraveni oslovit odborníka.
Jaké jsou další kroky, které povedou k realizaci zahrady pro děti?
3. Definujte budoucí využití
4. Oslovte zahradního architekta
5. Vícezdrojové financování cesta k úspěchu
6. Realizujte
7. Praxe ukáže a udržitelnost nesmí být opomenuta
8. Legislativa a na co si dát pozor
Praktické tipy k dalším krokům najdete v celém článku:
Jak proměnit zahradu pro děti v několika krocích.
Článek najdete v sekci Dětská skupina bez starostí.
Návodný článek pro vás napsala:
Ing. Martina Tesaříková
Výkonná ředitelka Family and Job, z.s.
