Spontánní hra dětí: proč je důležitá a jak vytvořit podnětné prostředí?

Spontánní hra je důležitou složkou rozvoje dětí v předškolním věku. Využívá a rozvíjí dětskou fantazii a umožňuje dětem prožívat radost ze hry jako takové. Podporuje přirozené učení a rozvíjí dítě na té úrovni, na které se právě nachází.

Při pozorování dětí si můžeme všimnout, že spontánní hra má různé podoby. To, jak si bude dítě hrát, je z velké míry ovlivněno typem jeho osobnosti, věkem, úrovní jeho dovedností (kognitivních, komunikačních aj.) a v neposlední řadě také prostředím, v jakém se nachází a pomůckami, které má k dispozici.

Z pozice pedagogů a průvodců můžeme děti ve spontánní hře podpořit tím, že pro ně připravíme podnětné prostředí, které je bude v jejich hře podporovat. Nezapomeňme, že méně je někdy více. Děti by neměly být pomůckami zahlcené a měly by pořád mít dostatek prostoru na hru samotnou.

Jak podpořit spontánní hru uvnitř

Připravte dětem tematické koutky. Tematické koutky jsou místa, kde děti najdou různé pomůcky stejného typu. Koutek může představovat část místnosti nebo jen tematický box.

Koutek s kostýmy

Některé děti ke hře využívají kostýmy a rády se převlékají za postavy, na které si hrají.

Stačí nachystat box s vyřazenými látkami, šátky či kousky oblečení a děti je rády využijí.
Děti se také rády nechají zapojit do výroby kostýmů a pomůcek k maskám. Hodně kostýmů se dá vyrobit z jednobarevných triček. Stačí použít barvy nebo fixy na textil a trička dotvořit.

Stavitelský koutek

Do této části připravíme různé typy kostek a stavebnic. Můžeme vytvořit i vlastní stavebnici z přírodnin (dětem dáme k dispozici dřevěné kulatiny, klacíky různých velikostí, špalíčky nařezané ze silnějších větví, kamínky, šišky apod.). 

Jak podpořit spontánní hru venku

Umožněte dětem častý pobyt venku.

Venku děti nacházejí mnoho podnětů pro spontánní hru. Hřiště či zahradu můžeme vhodně doplnit o další pomůcky a materiály. Dá se také využít sezónní počasí a jeho rozmanitost.

Hry s vodou

Vodu můžeme do venkovních aktivit zapojit v každém ročním období. V létě ji stačí nabrat do větších nádob a přidat k ní naběračky, plastové misky, injekční stříkačky či pipety. Můžeme také přidat lodičky (třeba vlastnoručně vyrobené) a drobné plastové figurky.

V zimě můžeme zkoumat vodu v pevném skupenství. Když mrzne, je možné nechat přes noc venku mističky a různé formičky s vodou a vytvořit tak různé ledové útvary, které děti využijí ke spontánní hře.

Hry s využitím sezónního počasí

Příroda sama nabízí materiál ke spontánní hře. Děti milují louže, bláto, skákání do hromad spadeného listí, zralé plody (kaštany, žaludy, jeřabiny aj.). Můžete je nechat sbírat kamínky, klacíky, zajímavé kousky dřeva, prázdné šnečí ulity apod.

Pokud je v zimě sníh, je to ideální příležitost vzít děti ven a nechat je spontánně si hrát.

 

Dva speciální typy spontánní hry

V závěru článku si krátce představíme dva typy spontánní hry, které jsou dnes velmi oblíbené.

Messy Play

Messy z angličtiny znamená „špinavý“. Messy Play jsou tedy hry, u kterých pravděpodobně vznikne nepořádek. Ať už děti ušpiní sebe či okolí. Většina dětí tyto hry spontánně vyhledává. Děti při nich využívají a rozvíjejí více smyslů najednou. Někdy se tedy těmto hrám říká i Sensory Play. Přirozené hry tohoto typu už jsem zmiňovala výše (skákání do louží apod.). Jako pedagogové můžeme tuto přirozenou potřebu dětí po Messy Play využít k tomu, aby se děti naučily něco nového. Můžeme jim připravit tematické hry a mini prostředí ke hraní a přirozenému učení.

Stačí využít boxy či hlubší plechy a tácy. Přidat do nich sypký či tekutý materiál, figurky a to, co se zrovna hodí k danému tématu.

Open – Ended Play

Druhým typem spontánní hry je tzv. „otevřená hra“. Je to hra, která nemá začátek ani konec. Je naprosto v režii dětí a jejich fantazie. Jako pomůcky k této hře se hodí věci, které se dají využít mnoha způsoby. Například: dřevěné figurky bez obličejů (jednou to mohou být členové rodiny, podruhé vojáci apod.).

Oba výše uvedené typy hry se mohou částečně prolínat. S Messy Play se často setkáme v souvislosti s Montessori pedagogikou. Více využívá předměty denní potřeby a snadno dostupné pomůcky. Open – Ended Play je spíše spojována s Waldorfskou pedagogikou a jejími typickými pomůckami. Oba dva způsoby hry ale rozvíjejí smysly, představivost, kreativitu a vycházejí z dětské potřeby spontánní hry.

Závěr

Je spontánní hra přirozená pro všechny děti?

Spontánní hra je vlastní všem dětem. V závislosti na typu osobnosti ale budou různé děti preferovat různou podobu této hry. Některým dětem budou bližší smyslové hry, jiné děti budou preferovat fantazijní hry a jiným dětem zase budou vyhovovat stavebnice a hry, které mají jasně daná pravidla. Považuji za důležité zmínit, že ani jeden způsob dětské spontánní hry není lepší nebo horší. Přistupujme s respektem k dětské osobnosti a umožněme dětem, aby se rozvíjely způsobem, který je jim nejbližší. Různorodost povah a typů osobností je obohacující a děti se navzájem mohou v tomto pozitivně ovlivňovat a učit.

Pokud by vás blíže zajímaly rozdíly v typech různých osobností a jejich potřeby, vřele doporučujeme práci psycholožky Šárky Mikové, která se této problematice dlouhodobě věnuje.

Článek zpracovala:
Lucie Cmarová
pedagog a maminka dvou dětí

V rámci placené sekce Dětská skupina bez starostí najdete další články a materiály,
které usnadní provoz vašeho zařízení.