Z Řecka, přes Anglii, až do dětské skupiny v Praze. Jana Rumlová nám otevírá dveře do světa, kde každý den znamená novou dobrodružnou expedici po boku malých objevitelů. Její příběh pod hlavičkou Vše pro dětské skupiny začal v roce 2019, kdy přišla na pohovor do dětské skupiny Little Heroes v Praze 4 se synem v náručí, jemuž ještě nebyl ani rok. Z lektorky angličtiny se stala chůvou a nakonec ředitelkou dětské skupiny Korálky v Nových Butovicích. Janina vášeň pro práci s dětmi je nakažlivá, stejně jako její odhodlání přinášet do jejich životů radost a kreativitu. V rozhovoru nahlédneme do zákulisí, proč se rozhodla stát se chůvou a co ji na jejím povolání nejvíce baví. Přečtěte si o výzvách i radostech, které tato role přináší, a o tom, jak Jana tvoří prostředí, kde se malé osobnosti mohou bezpečně rozvíjet. Příběh jedné ženy, která našla své poslání v očích dětí, kterým každý den pomáhá objevovat svět.
Sedíme zde společně v dětské skupině Korálky, v srdci Nových Butovic v Praze. Mohla byste nám povědět, co vás sem přivedlo?
Moje cesta začala v Řecku, kde jsem se jako animátorka starala o aktivity pro děti, které tam přijížděly s rodiči na dovolenou. Byla to moje první práce s dětmi a hned mi to učarovalo. Po nějaké době jsem se přestěhovala do Anglie a věnovala se pedagogice. Po pěti letech mi začal chybět domov, a tak jsem se vrátila do Čech a krátce po návratu se mi narodil syn. Když mu byl skoro rok, začala jsem hledat práci, kde bych mohla kombinovat svoji vášeň pro práci s dětmi a zároveň být nablízku svému dítěti.
A jak jste pak našla své místo zde, v Korálkách?
Dostala jsem skvělou příležitost v dětské skupině Little Heroes v Praze Podolí, kam jsem se původně přihlásila jako lektorka angličtiny. Postupem času jsem si udělala také zkoušku chůvy a stala se chůvou. Když se otevírala nová pobočka blíže k mému domovu, neodolala jsem a přihlásila se na pozici ředitelky. I přes počáteční nejistotu mě moje nadřízená podpořila a pozici jsem získala. Po absolvování řady školení z oblasti HR a řízení lidí jsem tady už třetí rok. Mnoho se změnilo, ale jedno zůstává stejné – vždycky si stojíme za tím, aby kvalita našich služeb byla na nejlepší úrovni.
Je velký rozdíl mezi rolí chůvy a pozicí ředitelky?
Ano, rozdíl je opravdu významný. Jako ředitelka už trávím méně času přímo s dětmi. Místo toho se věnuji více administrativě, přijímání nových dětí, organizování prohlídek a propagaci naší školky. Kromě toho je jednou z mých hlavních odpovědností i příprava plánu výchovy a péče, abychom zajistili, že naše vzdělávací metody a přístupy jsou v souladu s nejnovějšími pedagogickými trendy a potřebami našich dětí. Také se zaměřuji na vedení a motivaci našeho týmu chův, abychom jako kolektiv pracovali co nejefektivněji a udržovali vysokou úroveň péče o děti, které nám svěřují jejich rodiče.
Zmínila jste, že jedním z důvodů, proč jste zvolila práci v dětské skupině, byla možnost brát si do práce syna. Jaké to je mít v práci kromě všech dalších dětí ještě to svoje?
Bylo to dost náročné, protože často nechtěl spolupracovat. Ale díky skvělé souhře s kolegyní, která se o něj více starala, jsme našli funkční systém. Jak rostl, trávil více času ve třídě se staršími dětmi, ale věděl, že jsem pořád nablízku. To bylo důležité.
Co vás charakterizuje jako chůvu?
Myslím, že jsem velmi empatická a trpělivá. Od dětství mám v sobě zafixované, že když někdo pláče, sedím u něj, objímám a počkám, jak dlouho je třeba. Bezpečí dětí je pro mě prioritou, a proto vytvářím prostředí, které je zábavné a zároveň bezpečné. V Korálkách jsem zavedla metodu ‚messy play‘, tedy senzorické interaktivní hraní, kde děti rozvíjí své smysly. Jde o hru s různými materiály a strukturami, pro děti je to velká zábava, ale i tady je na prvním místě bezpečnost.
Co vás na vaší práci nejvíce baví?
Nejvíc mě baví ta kreativní část mé práce, zvlášť v messy play jsem se našla. Pro děti připravujeme různé materiály jako je textil, přírodniny nebo třeba obarvíme rýži. Děti si s tím pak hrají a tvoří.
Jaké jsou naopak největší výzvy vaší práce?
Výzvy jsou dennodenní, ale důležité je, jak s nimi nakládáme. Když něco nejde podle plánu, sedneme si s týmem, prodiskutujeme situaci a hledáme řešení, jak to příště zlepšit.
Součástí role ředitelky je také vybírat chůvy k vám do dětské skupiny. Podle jakých hodnot je vybíráte? Co podle vás chůva musí vždycky mít?
Vždycky říkám, že nestačí jen mít rád děti. Sama musíte cítit, že jste kreativní, empatická, trpělivá a umíte sama v sobě pracovat s hranicemi. A nenechat děti ty hranice překročit. Je důležité s nimi také umět pracovat a vyslechnout je. Hledám takového člověka, který se do dětí dokáže vcítit a vidět svět jejich očima.
Čím se vyznačuje dětská skupina Korálky?
V Korálkách máme dvě dětské skupiny – jednu pro 12 dětí od 1 do 2 let a druhou pro 24 dětí ve věku 2-4 roky. Prostředí ve školce je česko-anglické. To v praxi znamená, že v každé třídě máme jednu pečující osobu, která mluví na děti anglicky po celý den. Další naší specialitou je už zmíněné senzorické hraní. Každý den, když děti ráno přijdou do školky, mají nachystaná různá stanoviště. Jedno z nich je právě senzorické hraní, v kreativní části si mohou malovat nebo si vybrat některou z montessori pomůcek. Děti si to obejdou podle chuti a v 9 začíná ranní kroužek, první bod na programu dne.
Co byste poradila nebo doporučila někomu, kdo o povolání chůvy teprve uvažuje?
Nebojte se toho. Pokud máte kreativitu a chcete ji využít ve prospěch dětí, dětská skupina je skvělým místem, kde toho můžete dosáhnout.
