Od čmáranic k výtvarnému sebevědomí

Někdy se nám může zdát, že tvořit s nejmenšími dětmi nedává úplně smysl.

Připadá nám, že nemají dostatečně vyvinutou jemnou motoriku, aby dokázali zacházet s výtvarným náčiním. Nezvládají kreslit a malovat dle našeho zadání a předlohy. Vydrží u činnosti jen pár minut a pak jejich pozornost upadá. Pokud bychom neznali skutečné benefity výtvarného sebevyjádření, mohli bychom brát tvoření jako ztrátu času. Je o dost pohodlnější zůstat u „čistých” aktivit, netrápit se s nepořádkem z barev a vysvětlováním rodičům, proč jsou děti zase tak špinavé.

V tomto článku se dozvíte, proč tyto aktivity mají smysl, abyste získali argumenty nejen pro sebe, ale i pro rodiče. Často se v praxi setkáváme s tím, že rodiče či vedení chtějí mít reprezentativní obrázky na nástěnku, ale ve skutečnosti tvořivé invence samotných děti je na takových dílech minimum. Jsme pak svědky totožných děl jak podle kopíráku, kdy není možné rozeznat jedno od druhého.

V batolecím věku a často i v předškolním je pro děti forma výtvarného díla opravdu málo důležitá. Očekávání, která máme, přicházejí především od nás dospělých. My toužíme vidět na obrázku sluníčko s paprsky, postavu, domeček a či jiné konkrétní symboly, kterým rozumíme.

A jak to mají děti?

Dětské kreslení a malování primárně vyplývá z jejich přirozené potřeby zanechat stopu.

Dítě svým prvním vizuálním otiskem zobrazuje sebe sama: vyjadřuje pohyb, náladu a později ve svém výtvarném projevu zpracovává své zkušenosti, prožitky, pocity… Výtvarná činnost umožňuje nejmenším dětem zkoumat a objevovat okolní svět a komunikovat skrze výtvarné prostředky.

Dětský výtvarný projev je přirozenou formou sebevyjádření.

Děti mají vrozenou schopnost tvořit, vidět svůj obraz v prostředí a dát mu tak smysl. Ať už se jedná o umírněnou kresbu voskovkami na papíře či rozmáchlou malbu špenátem napříč celou zdí.

Kromě toho získávají děti skrze výtvarný materiál nenahraditelnou smyslovou zkušenost. Dotýkají se barev, mačkají plastelínu a noří se do keramické hlíny. Nejenže jim to přináší uspokojení potřeb v daném okamžiku, ale jakákoliv výtvarná práce rukou je výzvou pro ruku a prsty. Tento pohyb stimuluje a rozvíjí jemnou motoriku. A jaká je spojitost s mozkem? No, jakmile dětské ruce pracují, zároveň se aktivuje i mozková část zodpovědná za kontrolu a koordinaci těchto pohybů. To je jako cvičení pro mozek.

Výpovědní hodnota kresby je v symbolické rovině obsažena již od stádia čmáranic až po zobrazení vizuální reality. Z tohoto důvodu by se na dětský výtvarný projev – ve všech jeho formách a provedeních – mělo nahlížet novým způsobem, s upřímnou vážností a zájmem.

S některými činnostmi a materiály potřebují samozřejmě děti více pomoci, přesto by dospělý neměl vytvářet vzory, podle kterých děti kreslí, malují nebo modelují. Zbytečně tím omezuje jejich vlastní fantazii a z tvorby se vytratí moment překvapení a spontánnosti.

Místo předkreslování a šablon je hodnotnější nabídnout dítěti podporu v jeho vlastních výtvarných záměrech a být nápomocen při jejich realizaci. Při výtvarné tvorbě je totiž především důležité, aby dítě cítilo podporu, povzbuzení a důvěru při tvoření s dospělým. Skrze zkušenost spolupráce s dospělým se dítě učí říct si o pomoc a umět ji přijmout.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že hlavní význam dětského výtvarného projevu spočívá zejména v procesu tvorby. Děti, které jsou vedeny k autentické tvorbě a mají podporu a zájem dospělého, mají větší tvůrčí sebevědomí a nadšení do kreativních aktivit.

Autorka článku Mgr. Radka Rubešová je lektorkou prožitkového tvoření a arteterapie.


• Zajímá vás, jakým způsobem s dětmi pracovat, aby je bavilo tvořit, obrázky byly esteticky uspokojivé a zároveň bylo dbáno na individuální přístup?

• Hledáte praktické rady, inspirace a konkrétní ukázky, které vám pomohou porozumět základním principům prožitkového tvoření?

• Rádi byste se zdokonalili ve výtvarných technikách pro nejmenší?

Každé dítě má přirozenou potřebu výtvarného sebevyjádření a my jakožto průvodci mu můžeme poskytnout bezpečné a podnětné prostředí, ve kterém se může svobodně a autenticky projevit bez zbytečného zasahování, překreslování, využití omalovánek a šablon.

Jak na to a konkrétní příklady výtvarných technik a aktivit se dozvíte na našich praktických webinářích zaměřených na rozvoj dětské kreativity Hravé tvoření s prožitkem u dětí ve věku 1 – 3 roky a Hravé tvoření s prožitkem u dětí ve věku 3 – 5 let.

Webináři vás provede Mgr. Radka Rubešová

Radka je lektorkou prožitkového tvoření a arteterapie s patnáctiletou praxí. Učí rodiče i pedagogy, jak si užít tvoření s dětmi s radostí, lehkostí a důrazem na proces tvorby. Vystudovala učitelství výtvarné výchovy, učitelství pro 2. stupeň a speciální pedagogiku) a arteterapii. Lektoruje kurzy pro pedagogy mateřských škol a pořádá tvořivé online kurzy a výzvy pro rodiče s dětmi od dvou let. Na podzim roku 2023 vyjde její pátá kniha Tvoříme s prožitkem, ve které vedle nových nápadů představuje na jednom místě i své nejoblíbenější techniky.

„Mým největším přáním je, aby se děti nebály svobodně tvořit a rodiče nebo pedagogové od nich neočekávali perfektní výsledek. Jsem přesvědčená, že důležitější je samotný proces tvorby a radost, kterou dětem objevování výtvarného světa přináší.“

Více informací a možnost přihlášení najdete zde: Hravé tvoření s prožitkem u dětí ve věku 1 – 3 roky a Hravé tvoření s prožitkem u dětí ve věku 3 – 5 let