Vliv novely zákoníku práce na činnost dětských skupin

Činnost dětských skupin se již od jejich vzniku řídí zvláštním zákonem č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. To ovšem nic nemění na tom, že pracovněprávní vztahy zaměstnanců dětských skupin se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Ten přitom prošel v nedávné době zásadní novelizací, která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 281/2023 Sb. a nabyla účinnosti z velké části od 1. 10. 2023. Pouze menší část má účinnost odloženou na 1. 1. 2024.

Jaké změny považujeme pro zaměstnavatele za nejzásadnější?

V oblasti digitalizace HR agendy je to především usnadnění elektronického uzavírání pracovních smluv, DPP, DPČ, dodatků k nim a dohod o jejich skončení.

K těmto dokumentům není potřeba uznávaný elektronický podpis, je ale potřeba je po jejich uzavření dodat zaměstnanci na soukromou elektronickou adresu (kterou zaměstnanec dobrovolně sdělil) a zaměstnanec smí až na výjimky od takto uzavřené smlouvy do 7 dnů odstoupit.

Dále jde o nová pravidla doručování písemností elektronicky, kdy za určitých podmínek je nově možné doručit např. zrušení ve zkušební době či výpověď e-mailem i fikcí, aniž by musel zaměstnanec doručení potvrzovat.

Novela zásadním způsobem rozšiřuje informační povinnost zaměstnavatele. Zaměstnavatelé musí písemně informovat zaměstnance o řadě podmínek jejich pracovního poměru (nebo vztahu z DPP/DPČ) – např. o délce dovolené, o pracovní době a dobách odpočinku, o zkušební době a možnostech a podmínkách rozvázání pracovního poměru či o kolektivních smlouvách.

Balík změn se týká DPP a DPČ. Jmenujme alespoň ty nejzásadnější:

  • povinnost rozvrhovat pracovní dobu zásadně nejméně 3 kalendářní dny předem
  • povinnost evidovat pracovní dobu a dodržovat další pravidla na úseku pracovní doby a doby odpočinku
  • povinnost poskytovat pracovní volno při všech překážkách v práci a od 1. 1. 2024 též placenou dovolenou
  • povinnost platit odměnu za práci ve svátek, v noci, ve ztíženém pracovním prostředí a o víkendu za stejných podmínek jako mzdu
  • nová práva zaměstnanců na základě dohod – např. právo žádat přechod na jistější formu zaměstnání, tj. do pracovního poměru

Nová práva mají též pečující osoby

Jedná se o těhotné zaměstnankyně, zaměstnance pečující o děti do určitého věku a zaměstnance pečující o jinou osobu závislou na pomoci ve stupních závislosti II, III nebo IV, které mohou kromě kratší pracovní doby nebo jiné vhodné úpravy stanovené pracovní doby žádat též kombinaci těchto práv (tj. chtít částečný úvazek, a navíc třeba nerozvrhovat noční směny) a žádat obnovení či částečné obnovení původních podmínek. Rovněž těmto osobám vzniká právo žádat práci na dálku. Zaměstnavatel musí žádostem obecně buď vyhovět nebo aspoň písemně zdůvodnit zamítnutí.

Poslední oblastí dotčenou zásadními změnami je práce na dálku (home office)

Ten je možný jen na základě písemné dohody, kterou zásadně lze vypovědět bez udání důvodu s 15denní výpovědní dobou. Zaměstnanci, kteří si po dohodě rozvrhují pracovní dobu sami, budou mít nově právo na mzdu za práci přesčas a ve svátek.

U práce na dálku musí zaměstnavatel nést její náklady, ledaže se předem písemně se zaměstnancem dohodne jinak. Náklady se nesou ve formě prokázaných výdajů nebo paušálu, který stanoví vyhláška MPSV č. 299/2023 Sb. na 4,60 Kč za každou započatou hodinu výkonu práce na dálku. Vyhláška je vydána do konce roku a od 1. 1. 2024 se očekává nová vyhláška vycházející z aktuálních údajů Českého statistického úřadu.

Co říci prakticky?

Novela se dotkla každého zaměstnavatele a každé dětské skupiny. Minimálně rozšířená informační povinnost totiž platí opravdu pro všechny. Zaměstnavatelé by tak měli pamatovat na dvě věci:

  • je potřeba projít personální procesy, a to především pokud jde o rozvrhování pracovní doby, evidování pracovní doby, odměňování „dohodářů“, poskytování a evidování pracovního volna „dohodářům“, vyplácení nákladů při práci z domova, reakce na žádosti zaměstnanců o pečovatelská práva, případně v souvislosti s digitalizací HR agendy
  • je potřeba zrevidovat či připravit vzory dokumentů, a to především DPP, DPČ, dokumentaci k práci na dálku (dohoda, vnitřní předpis), dokumentaci k informační povinnosti pro zaměstnance v pracovním poměru i na základě DPP a DPČ, jakož i další nezbytné dokumenty.

Zajímá vás o novele zákoníku práce více?

Chcete pomoci digitalizovat personální agendu a zbavit se zbytečného papírování?

Víte, jak a kdy lze povinnost rozvrhovat pracovní dobu přenést na zaměstnance?

Víte, kde lze získat vzory pro plnění informačních povinností a jestli jsou optimální pro dětské skupiny?

Chcete vědět, zda má právo pracovat na dálku třeba i chůva v dětské skupině?

Chcete poradit, zda má smysl za práci na dálku hradit či nehradit náklady a proč?

Přihlaste se na náš lednový webinář Novela zákoníku práce a její vliv na dětské skupiny, který vám přinese komplexní výklad změn provedených novelou zákoníku práce s příklady zaměřenými na činnost a fungování dětských skupin.

Webinářem vás provede
Mgr. Michal Vrajík

Od roku 2016 působí jako samostatný advokát, specializuje se na pracovní právo. Dříve působil rovněž v předních českých kancelářích Randl Partners a Dvořák Hager & Partners. Je doporučovaným advokátem pro oblast pracovního práva mezinárodními asociacemi Chambers and Partners a Who’s Who Legal. Je členem Sekce pro pracovní právo České advokátní komory, členem představenstva spolku CzELA, tedy české asociace advokátů specializujících se na pracovní právo, členem Kolegia expertů Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů a členem spolku EELA, tedy evropské asociace advokátů specializujících se na pracovní právo.

Více informací a možnost přihlášení najdete zde: Novela zákoníku práce a její vliv na dětské skupiny